2 - Vědomí a nevědomí

3. ledna 2009 v 11:52 | tatokalan, původní: SMH |  Být šestnáctiletým není tak snadné, jak se zdá (HP)
"Neviděl někdo Lily?" zeptala se Taylor.
"Myslím, že jsem ji viděla levitovat ven," řekla Jackie.
"Ne, to si nemyslím," odpověděla Taylor skepticky. Rychle se podívala na Siriuse, který ležel na zemi a věnoval se svým zraněním. Byl ošklivě popálený a těžce dýchal. Taylor se také zdálo, že něco mumlá. Remus byl téměř v bezvědomí. Dostal se ven před Siriusem a Peterem, ale byl na tom hůř než oni. Peter ležel vedle Siriuse a snažil se neztratit vědomí. Byl také popálený. Když si Taylor uvědomila, co vlastně Sirius mumlá, rozběhla se k němu.
"Siriusi!" řekla ostře.
"Dvanácterák!" lapal Sirius po dechu. "Taylor, Dvanácterák je uvnitř..."
"Profesore Brumbále!" zakřičela Taylor.
"Ano, slečno Cableová?" zavolal Brumbál.
"James Potter je pořád ještě uvnitř!" křičela. "A nejsem si jistá, ale myslím, že Lily Evansová je tam také!"
"Lily!" vykřikla Rachel a ukázala k hradu. Lily tam stála a upřeně pozorovala hrad, jak se snažila zahlédnout Jamese. Brumbál se tam rozběhl. Taylor za ním, spolu s profesory McGonagallovou a Kratiknotem.
"Jamesi!" mumlala Lily. "Jamesi!"
"Slečno Evansová, je pan Potter ještě uvnitř?" zeptal se profesor Brumbál. Přikývla.
"My... on byl... byl hned za mnou!" rozplakala se. Taylor ji konejšivě objala.
"Bude v pořádku, dostane se ven," ujišťovala je profesorka McGonagallová.
"Já nevím, profesorko, on... profesore Brumbále!" vykřikla Lily. "Voldemort je na hradě!"
Když to Brumbál uslyšel, skokem se ocitl uvnitř hradu. Byl tam asi 20 minut, než se konečně znovu objevil.
"Nemohu ho najít," řekl jim. "Slečno Evansová, musíte jít ke Svatému Mungovi s ostatními zraněnými studenty. Portus!" Mávnul hůlkou a objevilo se přenášedlo. Mnoho dalších studentů se shromáždilo kolem něj, aby se dali odnést ke Sv. Mungovi. Kromě jednoho, který čekal, až se oheň uklidní. Nikdo nevěděl, kde by mohl James být. Úředníci z ministerstva přispěchali, aby zkontrolovali škody a podívali se po tom 'Potterovic chlapci'.
"Jak se to mohlo stát?" mumlal profesor Brumbál. "Mohl by tam zemřít."
"Albusi, jsem si jistá, že je v pořádku. Říkali, že věže zůstaly celé. Pravděpodobně je v jedné z nich," ujišťovala profesorka McGonagallová.
"Profesoři..." ozval se slabý hlas. Za nimi stál Sirius Black.
"Pane Blacku, myslela jsem, že jste s ostatními u sv. Munga!" vykřikla profesorka McGonagallová. "Vypadáte hrozně!"
"Neodejdu, dokud nenajdou Jamese," odpověděl Sirius rozhodným tónem.
"Pane Blacku, to může trvat i několik hodin. Už je hrozná tma. Měl byste být s ostatními. Našli jsme místo, kam se mohou všichni dočasně uchýlit. A také vaše ruka by měla být ošetřena," řekl Brumbál.
"Profesore, nechte mě pomáhat. Je to můj nejlepší přítel na celém světě, musím ho najít," prosil Sirius.
"Tak dobrá, Siriusi," povolil konečně Brumbál.
"Profesore, je to pravda, že se tam objevil Voldemort?"
"Už je pryč. Úředníci z ministerstva, kteří tam byli předtím, než se Lily dostala ven, byli pod kletbou Imperius. Byli to ti, kteří mi vyhrožovali Azkabanem. Jenže když to dělali, netušil jsem, že jsou uvnitř studenti, jinak bych tam vtrhl a Voldemorta bychom chytili. V kuchyni nám zanechal své znamení, stejně tak jako na mé židli u profesorského stolu ve Velké síni. Takže, pane Blacku, byl tam, ale utekl. Jak, to nevím, ale nezamýšlel zůstat dlouho. Druhá otázka je, jak se dostal dovnitř. Myslím, že našel jednu z těch tajných chodeb, které vy a pan Potter používáte," domníval se Brumbál.
"A co když..." začal Sirius. Na jeho obličeji se objevil prázdný výraz. Byla to tvář, kterou nikdy neukazoval. Sirius Black byl vždycky školním šaškem. Ale teď se tvářil vážně a vyděšeně.
"Co když Voldemort dostal Jamese?" Brumbál vzhlédl od místa na zemi, které pozoroval a zadíval se na Siriuse přísně, i když trochu s obavami.
"Nenasazujte mi brouky do hlavy, pane Blacku," řekl Brumbál.
"Promiňte, pane," omluvil se Sirius a vydal se na obhlídku hradu. Úředníci z ministerstva byli všude. Našel Rachel, která se také rozhlížela kolem.
"Ahoj," řekla tiše.
"Ahoj," odpověděl.
"Hledáš Jamese?"
Povzdechl si. "Ano, bohužel."
"Siriusi, je možné, že James utekl jednou z těch tajných chodeb?"
"Možná. Ale říkala jsi, že to bylo tamhle, kde se Lily ztratil z očí?" zeptal se a ukázal na díru ve zdi, kterou se Lily dostala ven.
"Ano."
"Takže to znamená, že nebyl daleko od chodby která vede do... Prasinek! Rach, pojď!"
Sirius vyrazil k vesnici. Nemohl moc utíkat, ale silou vůle se přinutil jít dál. Kulhal na jednu nohu a měl zlomenou ruku. Když dorazil do Prasinek, byla mu Rachel v patách.
"Proč tu jsme?" zeptala se.
"Rach, právě se ti chystám odhalit jedno z tajemství Pobertů. Známe tajnou chodbu, která vede do Prasinek. Končí ve sklepě Medového ráje. James byl blízko ní!" vykládal vzrušeně Sirius. Zaklepal na dveře, protože byl zavírací den.
"Zavřeno!" ozval se mužský hlas.
"Potřebuju se dostat do vašeho sklepa!" zakřičel Sirius. Majitelé obchodu znali Poberty dobře a bezvýhradně jim důvěřovali. "Jde o Jamese, je zraněný a možná leží někde v chodbě!"
"Aha, samozřejmě!" Muž přispěchal ke dveřím a odemkl, aby mohl Sirius s Rachel vejít dovnitř.
"Ale co ona?" zeptal se muž.
"Čestná členka Pobertů," uklidnil ho Sirius. "Zrovna jako vy a vaše paní."
"Chápu. No, tak do toho, chlapče!" řekl muž.

Musím zůstat vzhůru!, běželo Jamesovi hlavou. Musím se dostat do Medového ráje!
James byl někde v polovině chodby. Byl unavený, špinavý a všechno ho hrozně bolelo. Krev měl rozmazanou po celém těle. Potterovské nohy s vystouplými koleny krvácely strašlivým způsobem, James počítal, že je má obě zlomené. Oči ho stále pálily od Voldemortova kouzla, vlasy nesly stopy ohně a obličej byl také celý popálený. Na několika místech mu naskákaly puchýře. Paže měl také zlámané, ale pořád byl schopný používat ruce. Byl napůl nahý, protože se snažil s tričkem uhasit oheň. Na hrudníku měl také spáleniny a hádal, že má jedno nebo dvě žebra také zlomená. K tomu všemu věděl, že pokud ztratí vědomí, mohl by upadnou do kómatu, ze kterého už by se neprobudil. A ke ztrátě vědomí měl opravdu blízko. Došel už daleko od té doby, co se ocitl v chodbě, a to bylo už skoro dvě hodiny. Viděl, jak se Lily dostala ven, ale co se stalo potom, to si vůbec nepamatoval. Sedl si uprostřed chodby. Byla tam naprostá tma. Jediné světlé body představovaly jeho oči, které se mu zavíraly každé dvě vteřiny. Byl unavený a měl žízeň. Vodu potřeboval teď ze všeho nejvíc. Ale věděl, že v Medovém ráji ji dostane. Jistě, bylo už téměř 11 v noci, ale majitelé měli Poberty rádi. James se poškrábal na čele, které mu spalovala bolest. Jakmile se dotkl puchýřů, cítil, jak se mu mění ve strupy. Na několik okamžiků zavřel oči. Okamžiky se měnily v minuty a minuty se změnily na dvě hodiny. Nespal, byl příliš silný na to, aby upadl do kómatu. Vlastně se vždy trochu probral, když mu hrozil tento stav nevědomí, aby do něj vzápětí sklouzával znovu. Po dvou hodinách se cítil natolik silný, že mohl vstát a zkusit jít znovu. Ztěžka se postavil, spíš pomocí nohou než rukou, ale okamžitě ztratil rovnováhu a upadl.
"Sakra," zašeptal a rozhlédl se kolem, jestli nenajde něco, co by mu pomohlo. Po chvíli našel dřevěný klacek, který tu nechal Náměsíčník. Znovu se vytáhl na nohy a tentokrát se na nich udržel. Dvanácterák odkulhal asi 6 metrů a znovu upadl. Když už propadal beznaději, uviděl něco, co mu dalo novou naději. Světlo hůlky!
"Dvanácteráku!" uslyšel Siriusův hlas.
"Jamesi!" To byla Rachel.
"Jsem tady!" vypravil ze sebe ztěžka. Ozvaly se rychlé kroky a Sirius se sklonil nad Jamesem.
"Jsi v pořádku?" zeptal se.
James ze sebe vydal jakýsi zvířecí zvuk.
"To je v pořádku, Jamesi, dostaneme tě odtud!" zaslechl ještě. "Bude to v pořádku. Vezmeme tě ke sv. Mungovi. Vydrž, Dvanácteráku! Buď silný! Proboha, neusínej!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Parvaty Parvaty | Web | 4. ledna 2009 v 17:53 | Reagovat

No to je síla! Doufám, že James to zvládne.....

2 tatokalan tatokalan | 4. ledna 2009 v 20:16 | Reagovat

Musí, o čem by byl ten zbytek :) Ale taky mě zajímá, čím vším ho autorka nechá projít.

Btw byla jsem mrknout na ten Tvůj blog, jen jsem zatím neměla čas číst, příp. nechat komentář, ale určitě se tam ještě vrátím

3 Parvaty Parvaty | Web | 5. ledna 2009 v 18:07 | Reagovat

To jsem ráda-že James bude v poho... těším sena pokračování. Dík za tvou návštěvu a těšim se na další....:-)

4 tatokalan tatokalan | 5. ledna 2009 v 21:03 | Reagovat

Uvidím, jak zvládnu pokračování, už mi zase začala práce, takže domů chodím touhle dobou :( Přinejhorším snad o víkendu

5 Parvaty Parvaty | Web | 6. ledna 2009 v 20:24 | Reagovat

budu se těšit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama