6 - Kvantová fyzika

17. ledna 2009 v 16:40 | tatokalan, původní: SMH |  Být šestnáctiletým není tak snadné, jak se zdá (HP)
James se rozhodl využít své velké šance a nenápadně položil ruku Lily kolem pasu.
"Co to děláš?" zasyčela.
"Pokud vím, tak tyhle lidi nemáš ráda a byla bys radši, kdyby se v tvém životě vůbec neobjevili. Takže budu hrát tvého roztomilého přítele," vysvětloval jí svůj plán. Podívala se na něj a se zaťatými zuby procedila: "Fajn, jen laskavě sundej tu ruku z mého pasu a ne... říkám ti, nelíb..."
"Lily!" ozval se pan Evans, než mohla dokončit svůj příkaz. Jamesovi bylo jasné, co chtěla říct, ale bylo mu to jedno. Teoreticky mu vlastně nikdy neřekla, aby ji nelíbal.
"Ten obchod, který jste nám ukázali, byl báječný," pokračovala paní Evansová v konverzaci s Dursleyovými. Byla zrovna tak krásná jako Lily. Měla tmavě hnědé vlasy a modré oči. Byla opravdu hezká.
"Mami, tati, za chviličku odjíždíme," snažila se Lily o rychlé a bezbolestné rozloučení.
"Ale Lily, teď nás nemůžete opustit!" zhrozila se paní Dursleyová.
"No, víte... musím se vrátit do školy."
"Ale škola začíná až prvního září!" argumentoval pan Dursley. Lily měla Dursleyovy celkem ráda, na rozdíl od jejich syna.
"Ano, ale musím se vrátit do Londýna a zařídit si ještě pár věcí, než to vypukne. A s mojí kamarádkou Taylor máme jeden společný úkol."
"Jamesi? Lily, je tohle James?" zeptala se paní Evansová.
"Ano, mami, to je James Potter," představila ho Lily. James si potřásl s oběma jejími rodiči rukou a potom zcela samozřejmě vzal za ruku Lily. Povzdechla si, ale stále se usmívala. Pan Evans si Jamesovy ruky okamžitě všiml a také zaznamenal, že jeho dcera vypadá po dlouhé době zase šťastně.
"To je ten kluk, co s tebou byl při tom požáru?" zeptal se Vernon.
"Ano, Vernone," vyštěkla Petunie. Vernon se zase stáhl do svého pohodlného křesla. "Jen se na něj podívej," pokračovala Petunie. "A koukni na Lily, vypadá hrozně. Myslím, že to je poprvé, kdy Lily nevypadá dokonale, že?" obrátila se k Lily. Ta se na sestru jen upřeně dívala.
"Jo, ale tys nebyla uvězněná v hořícím baráku," vybuchl James. Petunie zalapala po dechu: "Omlouvám se, bylo to snad příliš nezdvořilé?"
"Fajn, tak my jdeme," oznámila Lily, která si nic nepřála víc než zmizet odtud.
"Dobře, Lily, ať se ti školní rok vydaří. A, Jamesi, ne abys ji zase tahal do nějakého ohně," popichoval Vernon. Lily se otočila a věnovala mu upřený pohled.
"No, vlastně nemusíme být v Londýně v nějakou určitou dobu. Možná, že se ještě chvíli zdržíme," řekla a zašklebila se na Petunii. James a Sirius si povzdechli. "Tak za prvé, Vernone, nikdo mě nikam netahal. Pomáhala jsem ten oheň hasit," obořila se Lily na Vernona.
"Lily, opravdu bychom měli-"
"Ne, Siriusi, neměli. Mám pocit, že už jsem si s Vernonem dlouho nepopovídala," pokračovala a nespouštěla z Vernona oči, s výjimkou okamžiků, kdy je zabodla do Petunie. "Vernone, jak jdou obchody?"
"Dobře," odpověděl.
"A jak se daří v práci tobě, Petunie? Ach, moment, ty vlastně nepracuješ," dokončila jedovatě. James Lily nikdy takhle neviděl. Byla naštvaná a vyvedená z míry. Ne, že by ji on většinou z míry nevyváděl, ale tohle bylo jiné.
"Takže... ty jsi Sirius, že ano?" snažila se paní Dursleyová odvrátit všeobecnou pozornost od svého syna. Sirius přikývl. "Jaký předmět máš ve škole nejraději?"
"Eh... já... hm... já mám rád... ehm... kvantovou fyziku," řekl.
"Ach, to je nádherné," rozplývala se paní Dursleová, ačkoliv netušila, čím se vlastně kvantová fyzika zabývá. Ale to netušil nikdo a nejméně už sám Sirius, ovšem hlavní bylo, že ho to zachránilo před dalším vyptáváním.
"A copak se líbí tobě, Jamesi?" obrátila paní Dursleyová pozornost k Jamesovi.
"Ehm... dějepis," řekl rychle. Sirius si povzdechl: proč ho jen nenapadlo něco tak jednoduchého?
"Jaké časové období?" chtěl vědět Vernon.
"Třinácté století," odpověděl.
"Neupalovali náhodou ve třináctém století čarodějnice?" zeptala se Petunie ledově a těšila se, jak toho Potterovic kluka nachytá.
"Mno, oni si mysleli, že to jsou čarodějnice. Ovšem, čarodějnice a kouzelníci, temní mágové a pánové zla, to je všechno nesmysl! Jak může někdo věřit, že magie existuje - chápeš to? Vždyť je to bláznovství, přece nemůžeš jen tak zaklepat na zeď a celý svět se před tebou otevře. Věci jako létající košťata, draci, hůlky... nic z toho přece není!" rozohnil se James. Petunie na něj zůstala zírat, zatímco Lily se kousala do rtu, aby se hlasitě nerozesmála.
"Lily, můžeme si spolu na chvíli promluvit v kuchyni?" požádal ji otec.
"Samozřejmě, tati!" usmála se sladce.

"Co to má, ksakru, všechno znamenat?" zeptal se jí tiše.
"Tati, prosím tě, neklej, nedělá ti to dobře."
"Co je mezi tebou a tím Potterovic klukem?" pokračoval.
"Tati, prosím... nemám ráda otázky ohledně mých kamarádů ze školy. Víš, že mě to uvádí do rozpaků, hlavně, když jde o kluky," vymýšlela si.
"Chodíš s ním?" nepřestával vyzvídat.
"Ne, ale jsme kamarádi," řekla.
"Tohle jsi udělala, aby ses pomstila Petunii a Vernonovi?" došlo mu.
"Ano," přiznala.
"Dobrá práce," usmál se.
"Tati, ty ho taky nemáš rád?" chtěla vědět.
"Nemám. A matka taky ne!"
"Vážně?" Tohle ji uvedlo v nadšení.
"Ano, takže pokud chceš, aby tohle bylo naposled, kdy vidíš Dursleyovy, předveď jim pěkný výstup, na který do smrti nezapomenou."
"Ano, pane!"
Lily vtančila zpátky do obývacího pokoje a sedla si hodně blízko k Jamesovi. Stiskla mu ruku, čehož si Petunie okamžitě všimla a upřeně se na Lily zadívala. Sirius se snažil nerozesmát.
"Siriusi, nechodil jsi náhodou s mojí dcerou?" zeptal se pan Evans.
"Eh... ano, chvíli jsme spolu chodili, ale pak jsme se rozešli. Ale jsme pořád kamarádi."
"Lily, ty jsi takové pěkné děvče, máš teď nějakého chlapce?" zajímala se paní Dursleyová. Tohle byla otázka, na kterou Lily čekala. Všimla si, jak Petunie našpulila rty - paní Dursleyová o ní nikdy neřekla, že je pěkné děvče.
"Ano, mám. Je to tady Pot- James," dodala. Sirius se zadíval stranou, jinak by se mu nepodařilo udržet vážnou tvář. Lily se přisunula ještě blíž k Jamesovi a položila mu ruku kolem krku. Usmál se a objal ji kolem pasu. Nahmatala jeho ruku a nenápadně mu ji odsunula zpátky na pohovku.
"Lily, ale ty ses nikdy ani slovem nezmínila, že chodíš s Jamesem!" napadla ji Petunie.
"Oni svůj vztah nevystavují všem na očích jako někdo," vložil se do toho Sirius, který si začal uvědomovat, že Petunii nesnáší.
"Takže žádné líbání na veřejnosti a tak?" nevěřila Petunie. Byla ten typ děvčat, která se nikdy na první schůzce nelíbají, dokonce ani nedovolí chlapci, aby je držel za ruku (to až tak na třetí). Byla vždy upjatá a korektní. Naproti tomu Lily se o žádnou z těchto věcí nestarala. Bylo jí celkem jedno, s kým a kdy se drží za ruce nebo se líbá. Pokud nešlo o vážný vztah, a ten měla zatím jenom jeden, nepřikládala tomu žádnou důležitost.
"No, my... dáváme si pusu ve škole, než jdeme spát. A taky... když randíme, tak se líbáme, teda pokud je na to ta správná chvíle," vykrucoval se James. Neměl naprosto v úmyslu ji teď políbit. Věděl, že by za to později tvrdě zaplatil.
"Nebo se líbáme všude možně, třeba... nevím, tady!" navrhla Lily, naklonila se k němu a přejela mu svými rty po jeho. James to naprosto nečekal a oči se mu rozšířily překvapením, ale pak si uvědomil, že tohle je možná jeho jediná šance. Lily ho objala rukama kolem krku a svůj polibek prohloubila. James jí ho oplatil. Celý pokoj tonul v tichu, všichni zírali na Lily a Jamese. Konečně se od sebe odtrhli. James si otřel ústa a ztěžka oddechoval. Lily na tom byla podobně. Následujících několik hodin se jeden druhému vyhýbali pohledem.
"Myslím, že bychom měli vyrazit," navrhl Sirius. "Bylo mi potěšením se s vámi setkat, díky." Všichni pokývli jeho směrem, ale oči měli pořád fixované na Lily a Jamesovi.
"Mami, tati, Petunie... uvidíme se, až skončí škola," řekla Lily a políbila rodiče na tvář. Petunii jen zlehka objala. Otec na ni zamrkal a na Jamese se usmál. James přidržel Lily dveře a když vyšla ven k Siriusově motorce, zamával všem na rozloučenou a vydal se za svou "přítelkyní".
"Evansová, zpanikařila jsi!" vyčítal jí Sirius.
"To není pravda. Dělala jsem jen to, co mi táta poradil - ukaž jim výstup, na který do smrti nezapomenou!" bránila se.
"Něco ti řeknu, Evansová. Ještě nikdy jsem neviděl Pottera tak zmateného, jako v tu chvíli, když jsi mu dala pusu," řekl Sirius a zašklebil se na Jamese.
"No, dělala jsem jenom to, co holky obvykle dělají," odpověděla.
"Siriusi, dovol, abych ti vyjádřil uznání za tvou omračující odpověď na otázku ohledně tvého oblíbeného předmětu," připomněl mu James a připínal si helmu.
"Chtěl jsem jim jenom trochu zpestřit nudný den," chechtal se Sirius.
"A kdo ne?" odfrkla Lily. James nic neřekl, jen si stále hýčkal pocit z Lilyina polibku. Byla to ta nejlepší pusa, kterou kdy dostal. Úplně, absolutně nejlepší!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Parvaty Parvaty | Web | 17. ledna 2009 v 18:03 | Reagovat

Tak to mě teda překvapilo!Čekala jsem, že bude nějaký výstup,ale nemyslela jsem, že to bude mezi Petunii a lili! Mno dala ji co pro to:-D  A James musel být na větvi.... Jsem fakt zvědavá jak to bude dál!

2 tatokalan tatokalan | 17. ledna 2009 v 21:53 | Reagovat

mně se líbilo, jak si Petunii vychutnal Sirius... prý nevystavují se lidem na očích jako někdo, heheee :)

3 Parvaty Parvaty | Web | 25. ledna 2009 v 19:46 | Reagovat

kdy budu další kapčina, už jsem zvědavá na pokračko!

4 tatokalan tatokalan | 26. ledna 2009 v 12:59 | Reagovat

Už je :) Bohužel jsem se o víkendu k tomu nedostala, musela jsem připravovat semestrální testy do jazykovky, tak aspoň teď, než půjdu do práce. Dala mi zabrat, byla extra dlouhá ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama