10 - Lži

22. února 2009 v 21:44 | tatokalan, původní: SMH |  Být šestnáctiletým není tak snadné, jak se zdá (HP)
"Jsou pryč," zašeptal Sirius.
"Nech si ty legrácky, Tichošlápku," varoval ho Remus.
"To je tak zvláštní, vlastně jsem tu bez nich ještě nikdy nebyl. Tedy, občas ano, ale to tu byli aspoň domácí skřítci. Ale teď jsme tu sami," povzdechl si James.
"To bude v pořádku, Jamesi," utěšovala ho Taylor.
"Tví rodiče s tvými kmotry právě zmizeli do Itálie, Taylor. Ty jsi snad v pořádku?" vybuchl James. Potterovi byli za kmotry Taylor a to samé byli Cableovi pro Jamese.
"Ne, to nejsem. Proč je Brumbál přinutil odjet?" rozčílila se.
"Protože patří k Řádu. Položili by za něj život. Pochop, je to-"
"Ne, Jamesi, to nepochopím! Proč nemůže Brumbál poslat někoho jiného? Proč zrovna naše rodiče? Proč ne Longbottomovy nebo Stevensovy? Hm? Proč je? Všechny ostatní rodiny v Řádu už mají děcka dospělá!"
"Taylor, to bude zase dobrý," řekl James s obavami v hlase.
"Fajn, my půjdeme. Uvidíme se později," přerušil je Remus.
"Dobře, tak zatím. Náměsíčníku, příští týden si dávej bacha," radil mu Sirius. Příští týden měl být totiž úplněk.
"Bez tebe mi bude fajn," zavolal Remus z příjezdové cesty. James a Tylor zůstali uvnitř a pořád se ostražitě pozorovali.
"Tohle je šílené, Jamesi!" křičela Taylor. "Vůbec tam neměli jezdit! To, co jsi mi předtím říkal, je pravda! Naši rodiče už se nikdy nezbaví těch hrozných zážitků! Ani my možná ne! Pamatuješ si, jak jsme byli loni v létě ve Walesu? Tam, co umřelo tolik mudlů? Máma s tátou nechtěli, abychom to viděli. Taky si mysleli, že je tam bezpečno, protože jeden útok už tam to léto byl. No, spletli se!"
"Ty sama jsi řekla, že v Itálii už k ničemu nedojde," připomněl jí James.
"Ale můžu se mýlit!" zařvala Taylor.
"Taylor, oni se na to dali. Bylo to jejich rozhodnutí, ne naše!" zkusil to James jinak.
"Odcházím, Jamesi. Promluvíme si zítra," řekla rychle Taylor a vyběhla ze dveří téměř s pláčem. Lily a Sirius seděli na schodech a celou scénu sledovali.
"Omlouvám se," zamumlal James.
"Nechápu, Pottere," prohlásila Lily.
"Nechápeš co, Evansová?"
"Nechápu tebe. Než tví rodiče odjeli, tolik ses bál, že se jim něco stane. A teď ujišťuješ Taylor, že budou v pořádku. A že se v podstatě rozloučili se životem v tu chvíli, kdy připojili svá jména na Brumbálův pergamen. A že je to tak dobře. Podle mě není. Ona má pravdu. Proč neposlali někoho, kdo už má velké děti? Proč zrovna je? Proč tvoje rodiče?" S tím se Lily zvedla a odešla. James a Sirius seděli chvíli potichu a přemýšleli o tom, co právě řekla.
"To dává hodně smysl, Tichošlápku," ozval se James.
"Já vím. Zrovna jsem chtěl říct to samé," odtušil Sirius. "Jdu spát."
"Jo, myslím, že půjdu taky," přikývl James. V tuhle chvíli netušil, jak by se měl cítit ohledně Řádu. Věděl jen, že po škole se k němu připojí také. Problém byl v tom, že všichni v Řádu očekávali, že se James stane bystrozorem. Ale to on nechtěl. Ne v současné situaci. Potřeboval něco jiného. Vždycky říkal rodičům, že až bude velký, stane se bystrozorem jako oni. Jistě, měl pro to schopnosti. Ale nebylo to přesně to, co by si přál. Lily to chtěla. Ach... Lily, pomyslel si. Krásná, chytrá, okouzlující, skvěle líbá... Tu noc se mu o ní zdálo.

Další večer se Taylor s Lily na chvilku zastavily, ale Taylor s Jamesem moc nemluvila.
"Umí někdo vařit?" zeptal se Sirius. Všichni zavrtěli hlavami.
"A máme tu problém," odtušil James.
"Bez legrace."
"Tak koho známe, kdo umí vařit?" přemýšlela Lily.
"Já bych o někom věděl," pospíšil si Sirius.
"O kom?" ozvali se všichni hladově.
"Remus Lupin."
"Dvanácteráku! Tohle není žádná životu nebezpečná situace!" vyčítal Remus, sotva vkročil do domu.
"Je! Hladovíme!" zaprosil James.
"Fajn, tak dej do hrnce trochu vody, přiveď ji k varu a švihni tam nějaké nudle. A máš špagety." řekl Remus stručně.
"Prosím, Náměsíčníku!"
"Ne!" odsekl.
James se k němu naklonil a zašeptal mu do ucha: "Když to uděláš, tak Taylor uvidí něco, co o tobě ještě neví. A třeba se jí to bude líbit!"
Remus se usmál.
"Dobře," pospíšil si s odpovědí, šel do kuchyně a začal dělat špagety. Zatímco vařil vodu a James ho s úžasem sledoval, zazvonil zvonek. James běžel otevřít.
"Rogere?" oslovil návštěvníka chladně.
"Pottere, je tady Taylor?" chtěl vědět Roger MacMillen.
"Ne," zalhal James.
"Kde teda je?" naléhal Roger.
"Nevím. Proč nezajdeš k nim?" navrhl James podrážděně.
"Jamesi Pottere! Nelži!" ozvala se Taylor.
"Hm, musela sem proklouznout a já si jí nevšiml," pokračoval James a sledoval Rogera s rostoucí nechutí. Taylor seběhla ze schodů a připojila se k nim.
"Omlouvám se za něj," řekla Taylor a zadívala se na Jamese.
"To je dobrý, chápu. Moje ségra je taky taková, když mám novou holku," mávl rukou Roger.
"Hm."
"Takže, Taylor, říkal jsem si, že bysme mohli dneska večer něco podniknout. Nejdřív musím na večeři, ale v Příčný je nová kavárna. Tak jsem myslel, jestli bys tam nechtěla pozdějc zajít," navrhl Roger.
"To by bylo skvělé," vypískla Taylor. James se zašklebil a zmizel zpátky v kuchyni.
"Co třeba v deset?"
"Super," vydechla Taylor šťastně a políbila ho na tvář. Roger se pak s hlasitým prásknutím přemístil.
"Není úžasný?" vzdychla Taylor, když se vracela do kuchyně.
"Kdo?" zeptali se Remus a Sirius najednou.
"Roger," řekla zasněně.
"Ááá, jak bychom mohli zapomenout na pýchu Mrzimoru!" podotkl Sirius sarkasticky.
"Asi tak jako vy jste pýcha Nebelvíru!" odsekla Taylor.
"Hele, tohle není pravda. Kolik kluků v naší koleji znáš, kteří mají-"
James Siriusovi zacpal pusu dlaní.
"Kteří mají co?" chtěla vědět Lily.
"Do toho ti nic není, Evansová. Siriusovi to jen tak vyklouzlo," snažil se to zamluvit Remus.
"Peter Pettigrew!" zavolal Sirius do zrcadla.
"Co to dělá?" zarazila se Lily.
"Snaží se domluvit s Peterem přes své dvousměrné zrcadlo," vysvětloval James.
"Co se děje, Tichošlápku?"
"Přijď sem. Náměsíčník nám udělal špagety!" oznámil Peterovi spokojeně Sirius.
"Už jsem jedl, ale klidně se stavím. Aspoň si odpočinu od mámy," zasmál se Peter.
"Skvělé."
"Za pět minut jsem tam." Přesně za pět minut Peter vyskočil z Potterovic krbu. Mezitím Taylor odešla na schůzku s Rogerem, což se vůbec nelíbilo Remusovi. Lily si najednou uvědomila, že se ocitla sama se všemi Poberty. Playboyové Bradavic. Šampióni v počtu holek, se kterými chodili.
"Jak to jde, Evansová?" zeptal se James kolem půlnoci, kdy už nikdo nemluvil.
"Fajn, a u tebe?"
"Není to tak hrozné," usmál se na ni. Mohl by se na ni usmívat celý den.
"Taylor už by měla být zpátky," ozval se Remus podrážděně.
"Vrátí se brzy," ujistil ho Sirius. Přesně v tu chvíli se ozvalo prásknutí dveřmi.
"Je mi úplně jedno, co si myslíš," křičela Taylor. Všichni se rozběhli do obývacího pokoje. "Rogere, já vím, co jsem viděla! Proč mi neřekneš pravdu?"
"Jó, něco zvoral!" usykl Remus a všichni se rozesmáli. Věděli, jak Remus trpí, když vidí Taylor s jinými chlapci, ale dokázal si z toho alespoň dělat legraci.
"Taylor, copak se děje?" zeptal se James, který jediný měl dost odvahy, aby se vložil do hádky mezi Taylor a jejím klukem. Sirius to zkusil jen jednou a skončil se zlomenou čelistí.
"Všechno je fajn!" zaječela a nespouštěla oči z Rogera.
"Co se stalo?" vložila se do toho Lily.
"No, zdá se, že Vincent Casten chodí ještě s někým jiným kromě Rachel," vysvětlila Taylor s hořkostí v hlase.
"Myslel jsem, že se s ní rozešel!" trval na svém Roger.
"To je lež!" odsekla Taylor.
"Rogere, myslím, že bys měl odejít," poradil mu Sirius.
"Jo, aby mohl Lupin-" V tu chvíli mu James zacpal pusu a vlekl ho do druhého pokoje. Posunkem naznačil Lily, aby zůstala s Taylor v obýváku. Sirius a Peter šli za Jamesem.
"Tak podívej, buď řekneš pravdu jí anebo nám," řekl James výhrůžně. "Nebo vypadneš!"
"Aby ji Lupin mohl začít balit?" skočil mu Roger arogantně do řeči. James se rozesmál a sevřel ho ještě pevněji, takže ho skoro škrtil.
"Jak je to s Rachel a Vincentem?" naléhal Sirius rozzlobeně.
"Aha, takže ještě někdo by chtěl Rachel," dráždil ho Roger. "Jo, Vincent má jinou holku. Zítra se s Rachel rozdejde a vsadím se, že se přijde vybrečet sem, takže Sirius Black si může vysbírat drobky."
"Rozluč se s Taylor a vypadni z mého domu," prohlásil James, který už nechtěl nic slyšet.
"S potěšením."
S tím se Roger přemístil.
Sirius, James a Peter se vrátili do obývacího pokoje.
"Proč by mi takhle lhal? Rachel je jedna z mých nejlepších přítelkyň a on to ví!" vzlykala Taylor, která plakala na Remusově rameni. "Odpustím mu, jen jsem si myslela, že by mi nikdy nelhal!"
"Jasně," odfrkl Sirius.
"Siriusi, buď zticha!" okřikla ho Taylor.
"Taylor, pojďme k vám," navrhla Lily.
"Proč nezůstanete tady?" divil se James.
"Možná bychom mohly. Taylořin dům je trochu strašidelný, když tam nikdo není," usoudila Lily.
"Tenhle taky. Jsem tu jen já a Sirius," řekl James.
"Fajn, tak pojď, Taylor." Remus jí pomohl vstát z gauče a pak ji předal Lily. Všichni čtyři sledovali, jak Lily opatrně pomáhá Taylor do schodů. Potom odešli do kuchyně.
"Remusi, on ví, že se ti Taylor líbí," podotkl James.
"To není nic divného. Ví to celá škola," zasmál se Remus.
"Proč se s ním Taylor prostě nerozejde?" chtěl vědět Peter.
"Protože zatím neudělal nic tak hrozného. Jen jí lhal v tom, že jeho nejlepší kámoš nepodvádí její nejlepší kámošku," vysvětloval Sirius.
"Kéž by se s ním rozešla," zavrčel Remus.
"To nejsi sám. Já ho tak nesnáším," řekl James s hořkostí v hlase.
"Jo, a taky říkal něco o mně," přidal se Sirius.
"Přijde zítra Paceová?" změnil téma Peter.
"Jo, přijde a s ní její nový kluk. Aspoň tak to říkala Lily," informoval ho Sirius.
"S kým teďka chodí?"
"S někým z Havraspáru. Myslím, že je ze sedmého ročníku."
"Jejda, Tichošlápku, co budeš dělat? Vyzveš na souboj kluka Paceové nebo půjdeš po volné Rachel?" dobíral si ho Remus.
"Ha, tak ty si ze mě budeš dělat legraci! Já si klidně počkám, až si jedna z nich uvědomí, že mě vlastně miluje," smál se Sirius.
"Takže, až nám bude 110 a budeme celí scvrklí a šediví, tak si jedna z nich na nás vzpomene?" chechtal se James.
"Kolik je hodin?"
"Asi dvě ráno," řekl Remus.
"Jdu spát, uvidíme se ráno, chlapi," rozloučil se Sirius.
"Já jdu taky," vstal James a protáhl se. Pak se rozběhl ke schodišti.

"Tak, už dost mého milostného života. Co tvůj, Lily?"
"Můj milostný život? Nic moc. To nejžhavější, co se mi stalo za celé léto bylo, že se mě Potter pokusil políbit v kuchyni, když byl ten večírek," posteskla si Lily. Už to bylo docela dlouho, kdy měla naposledy opravdové rande.
"Potřebuješ nějakého fajn kluka," prohlásila Taylor.
"A proč to říkáš mně?"
"Možná až budu mluvit s Rogerem. Mohl by tě představit nějakému svému kamarádovi," navrhla Taylor.
"Už nikoho z Mrzimoru," zaprosila Lily. "Měla jsem jich až dost. Všichni jsou tak tupí!"
"A co takhle přistoupit na Jamesův návrh, až se tě zase zeptá?"
"Nikdy!"
Taylor se zamračila. Chození s Lily by James přivítal s nadšením. Chodil by včas na vyučování a byl by schopný se soustředit. Ve famfrpálu by byl obzvlášť skvělý a rodiče by na něj tak netlačili. Vážná známost by Pobertu dokázala změnit.
"A co Remus?"
"Ne," odmítla Lily rozhodně.
"Peter?"
"Ne."
"Sirius?"
"Už nikdy víc!"
"Neboj, Lily, s holkama už něco vymyslíme."

Tentokrát jsem se rozhodla vynechat čtenářskou anketu a pokládám samotnému čtenáři otázku Co bude dál? Pište své návrhy do komentářů :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Parvaty Parvaty | Web | 23. února 2009 v 19:07 | Reagovat

Tak prvně musím projevit svou spokojenost nad new kapčou. myslela jsem že nic nebude, když máš něco s šlachami....Ale jsme příjemně překvapená...Mno dál....Mohla by se tam objevit Rachel a malinko rozvířit vody:-)

2 tatokalan tatokalan | 24. února 2009 v 9:13 | Reagovat

Šlachy se naštěstí uklidňují, nejvíc mě postihl ukazováček a jelikož píšu všema deseti, tak to jaksi nešlo... no rozhýbala jsem to kupodivu háčkováním :D

3 tatokalan tatokalan | 2. března 2009 v 22:04 | Reagovat

jinak už překládám další kapitolu, ale je zase jedna z těch delších a nemám na to moc času, tak po chvilkách...

4 Parvaty Parvaty | Web | 3. března 2009 v 19:41 | Reagovat

To nevadí, hlavně že bude:-) Nemůžu se dočkat, jsme taky zvědavá jestli můj tip byl správný

5 tatokalan tatokalan | 3. března 2009 v 21:30 | Reagovat

Rachel se tam objevuje, ale zatím nevím, jestli za účelem rozvíření vod :D mám zatím dvě stránky z šesti a teď budou tři naprosto vytížené a infarktové dny, kdy se k tomu asi nedostanu, bééé :(

6 Parvaty Parvaty | Web | 6. března 2009 v 12:32 | Reagovat

:-( to je škoda....Já mám od pondělka jarňáky tam sem budu chodit častěji kontrovat kapči...A budu taky přemýšlet na d tím co se tam může stát:-)

7 tatokalan tatokalan | 7. března 2009 v 0:14 | Reagovat

tak přemýšlej :) samozřejmě jsem se k tomu nedostala, o víkendu se budu snažit to dodělat, ale nevím, nevím, nechci nic slibovat, nesnáším, když ty sliby nemůžu dodržet

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama