8 - Tom Sawyer a Pýcha a předsudek

1. února 2009 v 23:15 | tatokalan, původní: SMH |  Být šestnáctiletým není tak snadné, jak se zdá (HP)
James vstoupil do pokoje. Byli tam všichni - kamarádi z Bradavic, rodina, dokonce i sousedé. Ale narozeniny měl přece před třemi týdny...
"Dobrý Merline!" vyjekl překvapeně.
Večírek začal za přítomnosti Jamesova a Siriusova fan klubu děvčat. I když se od ní James oddělil, Lily nezůstala sama - ihned našla své kamarádky.
"Ahoj, holky!" pozdravila je nadšeně.
"Lils!" vykřikly a to už ji Taylor objímala.
"Tolik jsme na tebe myslely, jak se máš u mudlů," řekla.
"Věřte mi, pomstila jsem se," pochlubila se Lily.
"Co tím myslíš?" chtěla vědět Rachel.
"No, nejedu v tom sama. Řekněme to takhle, sehráli jsme s Potterem takové představení, na které nikdy nezapomenou," vyhnula se šikovně výslechu Lily.
"Aha, představení, jo?" Taylor to začalo zajímat. Usrkla si máslového ležáku a čekala, s čím Lily ještě přijde.
"Předstírali jsme s Potterem, že spolu chodíme. A... (tady nasadila znechucený výraz) ... musela jsem mu dát pusu!"
"Super," zašklebila se Paceová.
"Já vím. Byla to jedna pusa, další už nikdy nechci," podotkla Lily.
"Promiňte, slečno Evansová," ozval se známý hlas. Lily se otočila a uviděla za sebou profesora Brumbála.
"Pane profesore, ráda vás zase vidím!"
"Lily, nedělám to rád, ale mohl bych s vámi a panem Potterem na chvíli mluvit o samotě v kuchyni?"
"Samozřejmě, pane. Hned se vrátím," oznámila svým kamarádkám a zamířila k Jamesovi, který zrovna vykládal skupině spolužáků o výstupu s Dursleyovými. Když se přiblížila, všichni se na ni zadívali. Lily zrudla.
"Brumbál s námi chce mluvit," zašeptala Jamesovi do ucha.
"Dobře," zamumlal. "Kluci, dopovím vám to potom."
"Jasně, Pottere, jdi si užít se svojí holkou," zakřičel jeden z chlapců. Lily obrátila oči v sloup a James se zašklebil.
"Co nám chce?" zeptal se.
"Netuším," odpověděla.
"Je pěkné vás zase oba vidět, už vypadáte mnohem lépe," přivítal je Brumbál potěšeně.
"Profesore," pokývli mu na pozdrav.
"Sedněte si, prosím." Brumbál hůlkou přisunul dvě židle.
"Proč jste s námi chtěl mluvit, pane profesore?" zeptal se James bez okolků.
"Nu, především jsem chtěl vědět, jak vám je, pane Pottere. A také vás informovat, že zkoušky z přeměňování budete, vzhledem k zářijovým slavnostem, skládat až v říjnu. A do třetice bych vám rád popřál vše nejlepší k narozeninám," zamrkal Brumbál na Lily.
"Nevěděl jsem, že máš tenhle měsíc narozeniny," obrátil se James k Lily.
"Nemám, byly už před týdnem," usmála se.
"Škoda, že jsem to nevěděl," poznamenal James zadumaně.
"A nyní... když jsem onehdy seděl ve své pracovně, přemýšlel jsem o vás dvou. Byli jste jediní, kdo byl opravdu vážně zraněn. Pan Black byl také popálený, ale ne tak, jako vy dva. Rozhlédl jsem se po pracovně a všiml jsem si, že Fawkes, můj fénix, pláče. Dostal jsem nápad. Fénixovy slzy dokážou vyléčit vaše zranění. Lily, vy budete moci sundat nadobro ty hloupé brýle a James se už nebude muset obávat holení."
"To je vážně úžasné, co všechno vám moje matka řekla, profesore," odfrkl nespokojeně James.
"Nuže, můžete jít. Ještě jednou vše nejlepší oběma," řekl Brumbál. Vytáhl z kapsy dvě tubičky, podal je Lily a Jamesovi a přemístil se.
"Ten chlap je někdy vážně blázen," zamumlal James. Lily protočila oči.
"Je to ten největší kouzelník na světě," odsekla.
"Jo, jenže on tu je prostě pořád! Každou neděli večeří s mými rodiči. On, rodiče, Cableovi, Stevensovi a Longbottomovi!" stěžoval si James. Lily se podívala na jednu z tubiček. Ukápla si několik slz na prst a přejela si s ním po očích. Bolest ustoupila.
"Máte tu někde zrcadlo nebo koupelnu?" zeptala se. James otevřel dvířka jedné ze skříněk. Objevil se toaletní stolek se zrcadlem, líčidly a kartáčem na vlasy. Lily strnula úžasem.
"Mamka ráda vypadá dobře, i když vaří," vysvětloval James. "Ne že by vařila tak moc často, ale když už vaří, chce u toho vypadat pěkně."
"Dobrý nápad," řekla Lily a podívala se na sebe do zrcadla. Spáleniny a puchýře zmizely. Byla to zase ona! Její zelené oči znovu získaly svou jiskru. Podívala se na Jamese, který stále váhal, jestli se má těch slz vůbec dotknout.
"No tak, do toho," povzbuzovala ho.
"Fajn, tak se do toho dáme," zamumlal a nakapal si trochu slz na obličej. Příjemně to chladilo a když postup zopakoval, cítil, jak mu spáleniny mizí.
"Evansová, funguje to?"
"Jo!" radovala se Lily. Zranění se rychle zacelovala a jeho obličej konečně vypadal normálně. James si opatrně sáhl na bradu, byla už dost zarostlá. Vždycky, když se snažil oholit, tak strašně u toho nadával, až na něj matka rozzlobeně přišla.
"Omluv mě, Evansová, musím se oholit!" vykřikl a zmizel nahoře. Lily se vrátila k ostatním.
Taylor tancovala s Rogerem, zatímco Remus je zamračeně sledoval.
"Zatancuj si se mnou, Lupine," přistoupila k němu Lily.
"Ano, madam," odpověděl potěšeně, ale celý tanec nespustil oči z Taylor.
"Copak je ta holka slepá?"
"Vypadá to tak," vzdychla Lily. I když byla Taylor její nejlepší kamarádka, občas byla slepá jako netopýr.
"Co víš o tom Rogerovi?" zvědavě se zeptal Remus.
"Chodí do Mrzimoru a žere to víc, než Amos Diggory," odfrkla Lily.
"Fuj," zašklebil se Remus.
"Jí to nevadí, zdá se. Ale neboj se, nakonec ji dostaneš."
"Doufám," zasmál se. "Protože už mám čekání celkem plný zuby!" Roztočil Lily tak divoce, že byla ráda, když se zase vrátili k normálnímu tanci.
"Můžu?" ozvalo se za Remusem. Byl to Lilyin ex-přítel, Mike Davis.
"Ehm... Lils, zatancuješ si se mnou?" zeptal se.
"Dobře," svolila neochotně. Naneštěstí přišla zrovna pomalá písnička. Mike ji objal kolem pasu a přitiskl ji k sobě víc, než jí bylo milé.
"No, jak ses měla?" zeptal se opatrně.
"Fajn," odpověděla úsečně. Chodila s ním od třetího ročníku do poloviny pátého. Byl vysoký a dobře vypadal, jenom byl občas trochu pomalejší (možná proto, že se mockrát praštil do hlavy svou odrážečskou pálkou). Kamarádil s Vincentem Castenem a Rogerem MacMillenem. Mike a James se znali přes rodiče a byli dobří přátelé.
"Jenom fajn?" naléhal.
"Jo, mám se fajn," odpověděla celou větou.
"To už jsem někde slyšel," namítl Mike.
"Jasně, že jo. Protože ti to říkám od té doby, co jsi začal chodit s Molly Vanceovou. Pořád se mě ptáš, jak se mám a já ti pořád říkám, že fajn, protože s tebou prostě nechci mluvit," zchladila ho Lily.
"Hele, já vím, že jsem udělal chybu, ale ty jsi ten vztah taky nebrala moc vážně. Podívej se na sebe, Evansová. Zrovna jsi tancovala s Lupinem a Potter mi před pěti minutama řekl, že jsi se líbala s ním."
"Michaeli," začala Lily. "Víš co? Do toho, co dělám s ostatníma klukama, ti vůbec nic není."
"S kolika jsi vlastně chodila od té doby, co jsme se rozešli?"
"Do toho ti taky nic není."
"Ale je. Řeknu ti, kolik holek jsem měl já," nabízel se.
"No, až najdeš holku, která je tak hloupá, že s tebou bude chodit, přijď mi to říct. Trochu si s ní popovídám."
"Ty víš, že jsem se k tobě choval vždycky dobře. No, aspoň většinou."
"Ha!" zpozorněla Lily.
"Změnil jsem se, uvidíš."
"A to má jako znamenat co?"
"Myslím, že bychom to měli zkusit ještě jednou," navrhl.
"To ani náhodou!" vyletěla okamžitě. Už nikdy by s ním znovu nechodila, po tom, co jí udělal. Molly Vanceová byla ze stejné koleje jako on. Ve společenské místnosti s ním zůstavala sama dlouho do noci. Když to Lily zjistila, chtěla mu dát ještě jednu šanci. A pak ho Taylor nachytala, jak se s Molly líbá na chodbě.
"No tak, Lils!" prosil.
"Evansová, zatančila by sis se mnou?" ozvalo se za nimi. Mike se otočil a uviděl Jamese. Písnička skončila a oni si toho ani nevšimli.
"Ráda, Pottere," řekla, ale neznělo to nijak potěšeně. Vzala Jamese za ruku a začali tancovat.
"Co se děje?" zeptal se.
"Zase se mnou chce chodit. Řekla jsem ne," přiznala Lily na rovinu. Tohle byla jedna z věcí, které měl James na Lily rád. Nikdy nechodila kolem horké kaše, ale vždycky šla hned k věci.
"Pamatuješ si, jaké to bylo, když jsem tě poprvé požádal o rande?" vzpomínal James.
"Jak bych mohla zapomenout?" rozesmála se.

"Lily, no tak, vstaň už z toho gauče!" prosila Taylor. Lily seděla na pohovce a plakala kvůli Mikeovi.
"Ne," vzlykala.
"Lils, není přece konec světa," domlouvala jí Rachel.
"Jasně, když nejsi Daviesova ex-přítelkyně," odsekla. "Ty nevíš, jaké to s ním bylo."
"Lily, jen si vzpomeň, jak jsem se zamilovala do Amose Diggoryho a pak jsem zjistila, že má holku. Tenkrát jsem si div oči nevyplakala. A ty jsi mi řekla, že není na světě chlap, kvůli kterému by mělo cenu brečet, pokud ti vážně neublížil. No tak, Lils, už nějakou dobu se Mike choval divně. Neobjevoval se z ničeho nic před tvojí třídou, aby ti dal kytku. Myslela jsem si, že ti dojde, co bude následovat," řekla Paceová.
"Jo, to mi došlo. Jenže neměl žádné právo na to, co udělal. Když jsem chodila se Siriusem, tak jsme se nejdřív rozešli a pak jsme začali chodit s někým jiným," vzlykala dál Lily. "Už nikdy se mnou žádný chlap nebude chtít nic mít. Zůstanu stará panna!"
"S tímhle chováním zůstaneš," odsekla Taylor a otočila se k Lily zády. Rozhlédla se po místnosti a uviděla Jamese a Siriuse, jak zase něco plánují proti Zmijozelským.
"...a potom půjdeš nalevo od Snapea a já napravo od Aver- Cableová," všiml si jí Sirius.
"Blacku, potřebuju vaši pomoc. Podívejte se na Lily, pořád jenom mele to svoje, že zůstane starou pannou, protože o ni nikdo nebude stát. Jamesi, já vím, že se ti líbí, tak bys ji mohl třeba pozvat na rande," navrhla Taylor.
"Taylor Cableová, jak se jen opovažuješ naznačovat, že by se mi líbil někdo jako je Evansová?" ohradil se James.
"Já vím, že je to pravda," zašklebila se.
"Není to ale něco jako opravdová láska nebo tak," dodal James.
"Jasně, že ne. Takže, pokud tě odmítne, tak se prostě nedej. A když náhodou zjistíš, že se ti vážně nelíbí, tak se stejně nedej. Udělej to aspoň pro mě, prosím."
"Dobrá," souhlasil James. "Ale někdy si to u tebe vyberu!"
"Já vím. Budu přemýšlet, jak ti to oplatit."
James se přiblížil k pohovce, kde seděla plačící Lily.
"Jak ti je?"
"Strašně. Je to parchant, Pottere. Hroznej hajzl!"
"No, nerad ti připomínám, že jsem tě varoval."
"Já vím. A Sirius s Remusem taky. Taylor, Paceová, Rachel. I Peter říkal něco o tom, že je hrozný."
"Takže zpátky ve hře? Hele, Evansová, jsi holka, o které mluví snad celá škola. Spousta kluků ani nemá odvahu, aby tě pozvali na rande."
"Jako třeba Dominic," navrhla Lily.
"Třeba Dominic. Ale tam bych být tebou nelovil. Pomalu bys mohla klesnout na jeho úroveň," varoval ji James.
"Tak koho si mám teda vybrat?" vzdychla malomyslně.
"Mně."
Podívala se na něj dost divně. "Cože?"
"Se mnou, na rande," upřesnil.
"Proč?"
"Protože si myslím, že bys měla. Hele, Evansová, jsem z Pobertů jediný, s kým nemáš moc blízký vztah. Tak proč to nenapravit?" Položil ruku Lily na rameno. Rychle ji setřásla a odtáhla se.
"Ne, Pottere," řekla rychle.
"Je ti ale jasné, že se mě tak rychle nezbavíš? Tohle není naposledy, co se tě ptám, Evansová."
"To doufám," odsekla sarkasticky.

"Lidi se na nás dívají," upozornila ho Lily. "Víš, že vůbec netancujeme? Jen se tady tak potácíme."
"Nojo, já vlastně ani moc tancovat neumím. Jen jsem tě chtěl zbavit Mika. A dívají se na tebe proto, že jsou buď v šoku z toho, jak spolu dobře vycházíme, nebo patří do mého fan klubu, a nebo tě neznají a rádi by věděli, kdo jsi," žertoval James.
"Ach, cítím se tak žádoucí," zavrčela a podívala se na Jamese. Po předchozím zbědovaném zjevu ani památky. Vlastně... bylo to asi úplně poprvé, kdy si Lily všimla, že je docela hezký. "Tady ses zapomněl oholit," ukázala na jedno místo na jeho bradě.
"Nemůžu se dočkat, až se budu moct zase holit s použitím hůlky."
"Tak se aspoň nepořežeš," zasmála se. James přikývl a zase se chvíli jen tak pohupovali do rytmu. Potom James znovu promluvil.
"Takže jsem... ehm... dostal jsem tvůj dárek."
"Můj dárek? Jak víš, který byl ode mne?" zeptala se a podívala se na stůl plný dárků pro Jamese.
"No, vypadal jako kniha a Remus mi řekl, že letos mi žádnou nedal. A na jmenovce bylo 'Potterovi od Evansové'," věnoval jí svůj Potterovský úsměv.
"A co si o tom myslíš?" zeptala se zvědavě.
"Rád čtu, takže si myslím, že se mi bude líbit příběh o klukovi, který ti připomíná mě," ušklíbl se znovu James.
"Tom Sawyer patří ke klasickým dílům. Určitě se ti bude líbit," ujistila ho.
"Taky si myslím."
Usmála se na něj. Tohle byl jeden z mála okamžiků, kdy se Lily usmála na Jamese Pottera.
"Mimochodem, taky pro tebe mám dárek."
Pozvedla obočí. James ji vzal za ruku a vedl ji do kuchyně.
Otevřel skříňku se zrcadlem a vyndal odtamtud knihu.
"Už ji nějakou dobu mám. Nevím, jestli jsi ji nečetla. Ale když jsem ji četl já, myslel jsem na tebe," řekl. Vzala si knihu. Byla to Pýcha a předsudek. Vzdychla.
"Mamka ji miluje. Pořád mi říká, abych si ji přečetla, ale nikdy jsem se k tomu nedostala. Moc díky!"
"No a... tady je ještě něco," zarazil ji.
"Ale Pottere, to nemůžu. Tohle už stačí."
"Ne, myslím, že tohle ti taky musím dát."
Naklonil se dopředu a Lily věděla, co přijde. Sevřela pevně rty. Byl už blízko, tak blízko, že se jejich rty skoro dotýkaly. Odtáhla se, ale James se nepřestával přibližovat. Lily to rozčilovalo, takže se zatvářila nepřístupně a couvala od něj. James ji začal pronásledovat. K jeho ulehčení se k němu náhle naklonila, ale místo, aby jej políbila, sevřela bolestivě jeho nos.
"Evansová!" zalapal po dechu. "Nemůžu dýchat!"
"Zatím si vedeš dobře, Pottere," prohlásila znuděně.
"Prosím, pusť mě, Lily. Prosím!" žebral.
"Ne," odsekla.
"Evansová, prosím. Nechci ti ublížit," snažil se vyhrožovat.
"To bys nedokázal, i kdybys to zkusil," dráždila ho a sevřela jeho nos ještě pevněji.
"Au!" cukal sebou. "Dobrá, Evansová, řekla sis o to!" Natáhl pravou ruku k Lilyinu obličeji. Lily věděla, že na ni nemůže dosáhnout, ale James se nějak dostal k jejímu pravému uchu.
"Au! Pottere, nech toho!" zařvala. Tahal ji za ucho a Lily se svíjela bolestí.
"Fajn, až napočítám do tří, pustíme se. Jeden... dva... tři!" Ani jeden z nich neustoupil.
"Pottere, prosím, pusť mě. Pak tě pustím já, slibuju," lhala Lily. Neměla v úmyslu ho pustit, dokud se jí neomluví.
"Ne!"
Sirius vešel do kuchyně, aby si vzal trochu vody. Prošel kolem Lily a Jamese a pak se otočil, aby se na ně pořádně podíval.
"Mě si nevšímejte," zašklebil se.
"Pottere!"
"Evansová!"
"Au! Au, Pottere, to byla moje náušnice!"
"Siriusi, nepomůžeš mi?" zeptal se James.
"Ani náhodou."
Jamesovi vyklouzlo Lilyino ucho z ruky.
"Do háje!" zařval. "Siriusi, pomoz mi, prosím!"
"Ne."
"Proč ne?"
"Protože jsem si jistý, že ať jsi udělal cokoliv, zasloužíš si to."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tatokalan tatokalan | 1. února 2009 v 23:41 | Reagovat

No, tak tahle byla ještě delší, než ta minulá. Jestli to takhle bude pokračovat, budu muset překládat přerušovaně, nebo nebudu chodit spát... chtěla jsem jít dneska dřív do hajan a trčela jsem u toho  skoro tři hodiny :D

2 Parvaty Parvaty | Web | 2. února 2009 v 14:08 | Reagovat

Tak tahle kapča byla super.... Newím proč ale moc se mi líbila, jsem ráda, že Lili a James už se uzdravili(popáleniny).....No a teď jsem zvědavá jak to bude-dajá se do kupy? nebo ještě neee?

3 tatokalan tatokalan | 2. února 2009 v 21:41 | Reagovat

to jsem zvědavá taky :) bohužel se k překladu dostanu nejdřív ve čtvrtek večer, spíš ale v pátek nebo o víkendu, jen doufám, že u toho zase nebudu usínat :))

4 Parvaty Parvaty | Web | 3. února 2009 v 18:51 | Reagovat

Jé tak to budu mít absťák, v neděli odjíždím na hory:-D Ale alespoň se budu mít na co těšit:-)

5 tatokalan tatokalan | 3. února 2009 v 20:58 | Reagovat

Tak to možná najdeš kapitolky dvě :D

6 tatokalan tatokalan | 8. února 2009 v 19:48 | Reagovat

a nebo ani jednu :( nějak jsem se k tomu vůbec nedostala, zkusím to ještě zítra, než půjdu do práce

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama