20 - Dvanácterák má problémy

17. července 2009 v 8:00 | tatokalan, původní: SMH |  Být šestnáctiletým není tak snadné, jak se zdá (HP)
I když se ráno James probudil brzy, cítil se odpočatý a připravený na hru. Během famfrpálové sezóny vždycky dodržoval ranní rituál - vstát, udělat padesát kliků a sedů-lehů, pak dalších padesát kliků a zhruba hodinu obíhat jezero. To celé mu samozřejmě zabralo spoustu času. Vše potom završil snídaní s kamarády a po ní se rozcvičil na zápas.
Podíval se na budík, bylo půl sedmé ráno. Zakroutil hlavou, aby si srovnal krk, a trochu se protáhl, než přistoupil ke klikům a dalším cvikům. Potom se převlékl do sportovního a vyrazil k jezeru. Bylo pěkné, osvěžující zářijové ráno. V takových chvílích byl James rád sám. Momentálně nevěděl, co si má myslet o svém soukromém životě. Už téměř měsíc nedostal žádnou zprávu od rodičů - žádný dopis, žádný vzkaz, nic. Potom tu byla Lily. Když už se konečně začala chytat, objevil se ten pitomec Matt! Vždycky musí být o krůček napřed! Je vysoký, pohledný, neuvěřitelně chytrý, okouzlující a navíc je to nejslavnější hráč famfrpálu na světě. Jak by se s ním mohl James měřit? Nikdy nebyl v ničem lepší než Matt. Nikdy. Ale on se nevzdá. Možná to chvíli potrvá, ale nakonec to zvládne. James vyrazil zpátky k hradu. Vletěl do sprchy, umyl se a začal se utírat. Zrovna si obtočil ručník kolem pasu a kouzlem si vysušil vlasy, když si všiml, že mu něco chybí.
"Tichošlápku!" zabručel.
"Co je?" ozval se Sirius ospale.
"Nevíš, kde mám holicí strojek?" zvýšil hlas James.
"Ne!" odpověděl Sirius rovněž zvýšeným hlasem.
"Shalikar!" vykřikl Remus ze své postele. Jamesův obličej byl náhle oholený dohladka.
"Díky, Náměsíčníku!" zařval James.
"Sklapni, Dvanácteráku, je to jenom exhibiční utkání!"
"Každý zápas je důležitý!" nedal se James.
"To je jedno, prostě zavři klapačku!" přidal se Peter.
Tři hodiny před zápasem stáli James, Remus, Peter a Sirius na nádvoří a čekali, až bude čas jít dolů na hřiště.
"Nazdar, Pottere, hodně štěstí! Budeš ho potřebovat!" zavolal na něj Vincent Casten.
"Díky, Castene, ale myslím, že by sis to štěstí měl schovat pro svůj tým!"
"No já nevím, Pottere. Máte tam Lupina, který má zlomené srdce kvůli Cableové, takže s ním nemůžete moc počítat!" přisadil si Roger MacMillen. Sirius si to namířil přímo k němu a chvilku si je oba měřil pohledem.
"Co bys rád, Blacku?" zeptal se Roger.
"Neopovažuj se zesměšňovat Remuse!" zavrčel Sirius.
"Blacku, hele, mně je to jedno. Je moje a nikdy se jí nevzdám, tak to prostě je!" naparoval se Roger.
"Co chceš ty, Pottere?" ušklíbl se Vincent na Jamese, který se také přiblížil.
"Nechte toho, ano? Je famfrpál," řekl James stručně. Byl známý jako ten nejserióznější kapitán družstva, jakého kdy Bradavice měly.
"Pottere, jedné věci nerozumím," obrátil se na něj Roger.
"Jaké?" chtěl vědět James.
"Jsi kapitán a bereš to hodně vážně. Ale nemohl jsem si nevšimnout, že trochu zapomínáš na Lily Evansovou. Myslel jsem si, že jakmile se s ní Black v druháku rozešel, vystartuješ po ní ty!"
"Do mého vztahu s Lily, i kdyby nějaký existoval, ti nic není," řekl tiše James.
"Vy čtyři jste tak zažraní do svých vlastních životů, že kašlete na všechno ostatní. Ty, Pottere, jsi namyšlený a soustředěný jen na sebe. Blacku, z tvého smyslu pro humor je mi na zvracení. Na Pettigrewovi není absolutně nic zvláštního, ale to vynahrazuje Lupin, ten nejlepší ze všech. Nedokáže získat holku, kterou by chtěl, protože ona ho nechce!" zasyčel Roger.
"Nemá to cenu," zašeptal Sirius. James přikývl a společně se vydali zpátky k Peterovi. Najednou si uvědomili, že Remus s ním už není. James zaslechl zaječení a ohlédl se po Rogerovi. Válel se s Remusem po zemi v nelítostné rvačce. Sirius se rozběhl zpátky, za ním James s Peterem.
"Fajn, možná jsem se mýlil. Má to cenu!" zařval Sirius. "Konečně, on si začal. Do toho, Náměsíčníku!"
"Rotrhni je od sebe, Pottere!" ječel Vincent. Remus si počínal, jako kdyby chtěl z Rogera vymlátit duši.
"Ty si dej odchod!" vyštěkl na něj Sirius a Vincent ho srazil k zemi. James si všiml, že se k nim blíží další mrzimorští.
"Kluci, no tak, nechte už toho. Jestli vás načapají, jak se perete, tak zruší zápas!" snažil se je uklidnit a tahal Remuse od Rogera. Remus neměl ani škrábnutí, ovšem Roger vypadal, jako by mu někdo pustil žilou. Bylo s podivem, že byl ještě při vědomí.
"Díky, Jamesi," řekl Remus. Roger zavrávoral, když se zvedal na nohy, a potom jen zíral na Remuse.
Sirius se ještě pořád pral s Vincentem a Peter se ze všech sil snažil je od sebe odtrhnout, ale nedařilo se mu to.
"Mrzimorští!" zařval Roger a okamžitě se všichni kluci, kterým bylo víc než patnáct a patřili do Mrzimoru, vrhli do rvačky s Poberty. James byl okamžitě sražen k zemi obrovským svalnatým sedmákem. Roger a Remus se pustili do dalšího kola a Peter bušil do nějakého malého kluka. James se snažil dostat ze zápasícího klubka. Brad přiskočil a vytáhl ven Siriuse.
"Díky!" oklepal se Sirius.
"Co se stalo?" zajímalo Brada.
"Ale, MacMillen něco řekl a potom... nevím, Remus to začal!" vysvětloval Sirius a dal se znovu do rvačky, protože viděl Remuse padat na zem. James zašátral po hůlce. Ten hromotluk ho tvrdě mlátil do žaludku. Konečně ucítil hůlku pod prsty.
"Mdloby na tebe!" zařval. Vyskočil na nohy a utřel si čelo. V tu chvíli ho někdo praštil znovu, přímo do čelisti. Oklepal se a ránu oplatil. Útočník se poroučel k zemi. Brzy už to byla rvačka jen mezi Poberty a spolubydlícími Vincenta s Rogerem.

"Někdo by to měl zarazit!" pištěla Jackie. "Brade, udělej něco!" Pozdě - Brad už u ní dávno nestál, právě tahal Siriuse z válejícího se klubka. Jackie se hryzla do rtu a rozběhla se k Taylor, Lily a Rachel. Stály u jezera a probíraly, jaké bylo rande s Mattem.
"Rvačka!" lapala Jackie po dechu. Taylor se rozhlédla a uviděla Rogera s Remusem, jak se perou.
"Do háje!" vydechla, zatímco Lily vytáhla hůlku. Taylor a Rachel následovaly jejího příkladu.
"Doufám, že Sirius Vincenta pořádně zmlátí," zabručela Rachel.
"Jdeme!" zavelela Lily a vydala se na nádvoří. Všimla si, že většina mrzimorských už bitku vzdala.
"Rogere!" vykřikla Taylor. "Remusi, přestaň!" Lily se nervózně rozhlédla, jestli se poblíž neobjeví nějaký učitel nebo někdo jiný s trochou autority. Zrovna kolem procházel Matt se šálkem kávy a kusem papíru v ruce.
"Matte!" zavolala Lily.
"Už jdu!" odpověděl, upustil kávu i papír a rozběhl se na nádvoří. "Přestaňte!" zařval. "No tak, kluci! Za chvíli vám začíná zápas!"
James byl zrovna uprostřed vřavy a do někoho mlátil, když uslyšel Mattův hlas. Chlapec, do kterého řezal, se zhroutil na zem v bezvědomí. Brad se nějak ocitl ve rvačce také a teď se pral s Vincentem. Sirius se přesunul k dalšímu cíli - hromotlukovi, kterého James předtím omráčil.
"Jamesi, přestaň!" naléhal Matt. Jamesova oběť se začala bránit a on upadl na zem a ještě dostal ránu do žaludku. Matt od něj kluka odtáhl. Byl to Fred Gaines, další z Rogerových spolubydlících. James vstal a znovu po něm skočil. Matt se ho pokusil zastavit, ale James, jak byl v ráži, ho srazil na zem. U Merlina, to byl příjemný pocit, pomyslel si James. Konečně se zdálo, že je rvačka u konce. Fred se víceméně vzdal, Sirius zmlátil svého soupeře opravdu víc než dost a Vincent prohrál s Bradem, který teď hodně krvácel. Jediný Remus se ještě pral s Rogerem.
"Remusi, přestaň!" křičela Taylor. "Rogere, prosím!" Remus ji slyšel moc dobře, ale tohle musel dokončit. Roger udělal proti Remusovi prudký výpad, ale ten bleskově uhnul a Roger přistál tvrdě na zemi.
"To muselo bolet," zamumlal Peter.
"Remusi, dost už!" zaječela znovu Taylor. Ale on to musel stejně dokončit. Nikdo mu nemohl to zadostiučinění upřít. Tohle byla pomsta všem klukům, kteří si z něj kvůli Taylor tropili posměšky. Ještě jednou, naposledy, uhodil Rogera a ten se konečně propadl do bezvědomí.
"Tak, teď už můžu přestat!" zavrčel Remus. Taylor k němu napochodovala a všimla si, že má v očích nebezpečný lesk. To ji ale nezastavilo. Na Remusově tváři přistála facka. Remus ztěžka oddychoval a raději se vzdálil. James, Peter a Sirius ho následovali. Rázoval přímo do kanceláře profesorky McGonagallové.
"Tohle nám ale zkazí zábavu, když ji nenecháme, aby nás zkusila polapit sama, Náměsíčníku," namítl Sirius.
"To je mi jedno," řekl Remus tiše. Jeho bílé tričko bylo teď plné krvavých skvrn a na oku se mu začal vybarvovat monokl. Peter byl rozcuchaný a měl zlomený prst. Sirius a James vypadali úplně nejhůř. Většinou se Sirius dostával ze rvaček docela dobře, ale dnes krvácel z nosu a na hlavě měl vrabčí hnízdo. Jamesovy vlasy byly také rozcuchané, jako obvykle, k tomu měl ještě zlomené levé zápěstí, ale kupodivu odnikud nekrvácel, i když na tričku měl plno skvrn od cizí krve.
"Už jsem se o tom doslechla," odtušila profesorka McGonagallová.
"Omlouváme se, paní profesorko," řekli jednohlasně.
"Zbili jste do bezvědomí všechny mrzimorské chlapce ze sedmého ročníku!" vyjekla.
"My víme a je nám to líto," shodli se opět všichni najednou.
"Tohle vám již tolerovat nehodlám. Byla jsem na vás příliš málo přísná. Ethane!" zavolala. Do místnosti vběhl Ethan McShane.
"Už jsem slyšel," lapal po dechu.
"Svěřuji vám tyhle čtyři výtečníky do péče. Musím se jít postarat o mrzimorské. Merlin ví, že ošetřovna bude dnes plná!"
"Ihned to vyřídím," ujistil ji Ethan. McGonagallová odšustila stejně rychle, jako se předtím objevila. Ethan se obrátil k Pobertům a povzdechl si.
"Nemohli jste si nechat ujít příležitost k pranici se soupeřem, že?" začal. Pobertové se po sobě nervózně podívali. "Navíc můj nejlepší kamarád má monokl velký jako zlatonka jenom proto, že se vás snažil zarazit," zařval Ethan a přecházel sem a tam. "A protože je mi jasné, že když jeden začne, dáte se do toho všichni, potrestám toho, kdo si začal. Takže, kluci, kdo to byl?"
"To jsem byl já," pospíšil si James. Remus jen vzdychl.
"Dobře, Jamesi. Takže to budou tři týdny školního trestu. Vy ostatní si odpykáte jenom jeden, stejně jako mrzimorští," rozhodl Ethan. "Okamžitě vyrozumím Brumbála a vaše rodiče. A teď se odtud ztraťte a padejte na ošetřovnu! Šup šup!"
Pobertové se zvedli a odešli z pracovny.
"Proč jsi to vzal na sebe, Jamesi?" zeptal se Remus, jakmile byli z doslechu.
"Náměsíčníku, ty nevíš, co se dělá prefektům, když se začnou rvát. Můj táta měl štěstí, že mu Dippet odebral odznak jenom na čtyři měsíce," vysvětloval James. "Ber to takhle. Musel jsi zmlátit Rogera. A já jsem přitom zmlátil člověka, kterého nenávidím ze všech nejvíc!"
"Ty jsi praštil Matta?" zajímalo Petera.
"Jo, Červíčku, to jsem udělal. Teď se můžu jen modlit, aby si nevzpomněl, že jsem to byl já," konstatoval James.
"Tak dost řečí, jdeme na ošetřovnu!" zavelel Sirius.

Co bude dál? Bude si Matt pamatovat, kdo ho praštil? Řekne to Lily? Bude další rande nebo se kvůli Jamesovi pohádají?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 18. července 2009 v 14:37 | Reagovat

Mno, pane jo, to byla kapitola! Rvačka to byla pořádná to se musí nechat...Mno, myslím, že Matt si to rozhodně pamatovat bude,ale Lili by nic říkat nemusel...Konec konců i když to Jamesoi udělalo radost, že mu jednu natáhl bylo to  zápalu boje, když se chtěl dostat k Mrzimorským....Možná, že ji to Matt neřekne teď,ale vytáhne to někdy později...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama