28 - Polibek, který bolel

28. února 2011 v 20:00 | tatokalan, původní: SMH |  Být šestnáctiletým není tak snadné, jak se zdá (HP)
"Vstávej, Dvanácteráku!" zařval Sirius a hodil po Jamesovi polštář. James zasténal.
"Probuď se!" zavolal Peter z koupelny. "Přijdeš pozdě na vyučování!"
"Dvanácteráku, vstávej!" přidal se Remus, pomalu se zvedl a odtáhl přikrývku na Jamesově posteli. Nikdo tam nebyl.
"Kde je?" podivil se Sirius.
"Vypadám snad, že to vím?" opáčil Remus ironicky.
"Tak honem, musíme ho najít! Za půl hodiny mu začíná vyučování!" poháněl je Peter a přitom si spěšně oblékal hábit. Rozběhli se ze schodů, aby se podívali do společenské místnosti. Nebyl tam. Pokračovali do Velké síně. Ani tady nebyl. Zamířili do učebny přeměňování - nic. A potom ho konečně našli. Opíral se o zeď vedle učebny obrany proti černé magii, oči přivřené a plné zloby. Nepřestával zírat na jedno jediné místo, ve tváři prázdný výraz.
"Jamesi?" oslovil ho Remus váhavě.
Žádná odpověď.
"Dvanácteráku?" přidal se Peter.
Nic.
"Jamesi, kámo, Dvanácteráku, co se děje?" dorážel Sirius. James se pořád díval na jedno místo.
"Konečně-se-políbili," řekl pomalu a protahoval každé slovo.
"Kdo?"
"Oni," odpověděl, oči stále zamhouřené a v nich naštvaný výraz. "Nikdy bych si nepomyslel, že to může tolik bolet."
"Jamesi, co se sakra stalo?" chtěl vědět Sirius. Peter ho plácl do týla.
"Matt konečně políbil Lily, ty blbečku!" sykl mu do ucha.
"Aha," odtušil Sirius pochmurným hlasem. Jamesův obličej ještě stále nezměnil výraz.
"Dvanácteráku, je mi líto, ale musím ti připomenout, že máš vyučování," ozval se Remus.
"Nechci tam jít," odpověděl James.
"Jamesi, vyučování!" ozval se něčí hlas. To byl Frank, který volal ze své třídy.
"Už jdu," zamumlal James a konečně odtrhl pohled z místa. Pro změnu se podíval do země a odšoural se do své učebny.
"Tohle ho vážně vzalo," řekl Sirius.
"Muselo se to stát tady," poznamenal Peter a ukázal na místo, kam James pořád tak zíral.
"Asi jo," souhlasil Náměsíčník.
***
Před několika hodinami
James se vykulil z postele. Bylo 5:30. Vyučování mělo ten den začít později, aby studenti mohli strávit trochu času se svými rodiči. Osprchoval se a očaroval svou postel, aby to vypadalo, že v ní leží a jeho kamarádi si o něj nedělali starosti. Potom se vydal na snídani a později se chtěl vrátit zpátky do ložnice. Ale jeho plány se rychle změnily.
"Jamesi, jsi vzhůru brzy," poznamenala Lily, když ho uviděla ve Velké síni.
"Už jsem nemohl spát," odpověděl. Lily vypadala úžasně. James si všiml, že si dokonce udělala make up. To mohlo znamenat jediné - že se jednalo o zvláštní příležitost, protože obyčejně make up nenosila.
"Snažíš se udělat na někoho dojem, Evansová?" rýpl si James.
"No... ehm... dneska se asi setkám s Mattovými rodiči," řekla stydlivě.
"Jsou milí a fajn, budeš se jim líbit," povzbuzoval ji James mezi sousty toastu.
"Doufám," špitla nervózně.
"Už se ti ozvali rodiče?"
"Kdepak," zvážněla Lily.
"Určitě jsou v pořádku," uklidnil ji.
"To bys měl říkat spíš sám sobě," opáčila. James se na ni podíval a povzdechl si.
"Takže, s jakou bradavickou kráskou se mě chystáš dát dohromady?" změnil rychle téma. Lily protočila oči.
"Abych pravdu řekla, mám s tím trochu problém."
"Jak to?"
"Ty pěkné jsou zadané a s těmi ostatními jsi už randil," usadila ho Lily.
"Do háje," zamumlal James. Lily se rozesmála a dojedla housku.
"Jsem opravdu ráda, že tenhle týden konečně přišel, ale taky jsem trochu smutná," poznamenala Lily po chvilce ticha.
"Kdy Matt odjíždí?" zeptal se James nenuceně.
"Myslím, že v sobotu. Nebo možná už dřív," posmutněla.
"Uvidíte se o víkendech," utěšoval ji James.
"To doufám. A taky doufám, že celá ta věc s ministerstvem nebude nic extra."
"Nebude. Tedy, pokud se mí rodiče tak do měsíce objeví. Jinak budou páni úředníci tak frustrovaní, že sem vtrhnou a odtáhnou mě k soudu, a to bude příšerný skandál, protože se tak stane bez souhlasu mých zákonných zástupců."
"A co Cableovi?" poznamenala Lily.
"Co je s nimi?"
"Jamesi, jsou to tví kmotři," připomněla mu.
"To vím!" odeskl James. "Jenže se poslední dobou tak nechovají!" Lily zavrtěla hlavou a pustila se do čtení Denního věštce.
"Pottere, kapitáni famfrpálových mužstev se mají sejít u Wikese," oznámil mu chlapec od mrzimorského stolu. James vstal a odešel do Wikesovy třídy. Zaklepal na dveře.
"Pojďte dál, pane Pottere," ozvalo se zevnitř. James otevřel dveře a zjistil, že ostatní tři kapitáni už jsou usazeni kolem Wikesova stolu.
"Dobré ráno," pozdravil. Kromě Notta ze Zmijozelu odpověděli všichni pokývnutím. James se schoulil na židli vedle Brada a zaposlouchal se do Wikesova nudného blábolení.
"Poslouchejte pozorně. Exhibiční utkání se minulý týden zrušilo kvůli nepředvídatelným okolnostem." Zabloudil očima k Jamesovi a vrhl na něj vražedný pohled. "Ale tento týden očekáváme další zápasy, aby vás mohli rodiče vidět hrát. Od vás chci slavnostní přísahu, že ani vy, ani vaši hráči nebudete vyvolávat rozbroje, které by zapříčinily, že polovina vašeho mužstva bude na ošetřovně."
"Přísaháme," řekli jedním hlasem.
"Pokud někoho při nějaké rvačce nachytám, bude vyloučen po zbytek sezóny z mužstva a přijde o své famfrpálové výsady," oznámil Wikes. James se neklidně zavrtěl na svém místě. Nemusel tu být, kdyby nekryl Remuse. Takhle si ovšem všichni mysleli, že to byl on, kdo si začal, a ne Náměsíčník.
"Už můžeme jít?" zeptal se Brad.
"Ano, pane Jacksone, můžete jít," přikývl Wikes. James s Bradem už byli skoro venku ze dveří, když se Wikes ozval: "Vy, pane Pottere, prosím ještě chvíli zůstaňte, potřebuji s vámi probrat velmi důležitou věc." James si povzdechl a vrátil se na své místo.
"Ano, pane profesore?"
"Jamesi, oba víme, že bychom spolu mohli vycházet lépe. Já osobně si myslím, že je mezi námi hrozný vztah a doufám, že to tak zůstane," řekl Wikes milým hlasem.
"Taky vás miluju, pane profesore," zamrkal na něj James. Wikes obrátil oči v sloup.
"Pane Pottere, požádal jsem vás, abyste tu ještě zůstal, protože s vámi potřebuji prodiskutovat práci, kterou jste odevzdal v hodině studia současných událostí," přešel Wikes rychle k věci, aby si nemusel vyslechnout ještě více Jamesových drzostí.
"Kterou práci? Odevzdal jsem aspoň čtyři," poznamenal James. Wikes otevřel zásuvku svého stolu a vytáhl z ní složku. Byly v ní všechny čtyři Jamesovy práce.
"Takže, ta o Vy-víte-kom se mi líbila a stejně tak i ta o ostatních ministerstvech. Ovšem, vaše práce, která se týkala legislativy o křížencích, na mě opravdu udělala dojem. A samozřejmě, i ta o bezpečnosti bystrozorů. Skrk by si opravdu přišel na své, kdyby to četl," řekl Wikes a znovu se zadíval na papíry před sebou.
"Pane, mohu se zeptat, jak se to týká toho, co se mnou chcete projednat? Chci říct, že jsem tyto práce napsal už ve čtvrtém ročníku a jen proto, aby můj otec pochopil moje myšlenky bez toho, že by musel poslouchat moje blábolení o nepodstatných věcech."
"K tomu se dostanu, Pottere!" odsekl Wikes.
"Ano, pane," přikývl James.
"Víte, kdo je Scott Reed?" zeptal se Wikes.
"Už jsem o něm slyšel. Je to bystrozor, že?"
"Ano, je mladý a velmi hlasitě se projevuje, co se týká jeho názorů na ministerstvo. Je vám hodně podobný - věřte tomu, nebo ne," vysvětlil Wikes.
"Myslím, že mi o něm řekl taťka," vzpomněl si James.
"Ano, pracoval s vaším otcem na hodně případech, které se týkaly Smrtijedů. Je mu třicet let. Vašemu otci je kolem padesáti, že?"
"Ano, pane. Ale jak tento pan Reed souvisí s mými pracemi?" podivil se James.
"Scott Reed hodlá příští rok kandidovat na ministra kouzel. V době konání voleb budete v sedmém ročníku. Poslal jsem mu vaše práce a jemu se velmi líbily. Prozradil mi, že bude nabízet placenou letní praxi a chtěl by, abyste pro něj pracoval vy, Jamesi. Ještě není nic oficiální, ale pokud byste chtěl, mohl byste tuto příležitost využít."
"Páni," vydechl James. "Nikdy mi ani na mysl nepřišlo, že bych pracoval v politice. Hm... jaký je tenhleten pan Reed?"
"Scott byl ve škole primusem. Jeden z Brumbálových i mých oblíbených studentů," řekl Wikes. "Vlastně ho měl rád každý, i když to byl takový nebelvírský chytrolín a výborný famfrpálový hráč."
"To zní jako já," odvětil James domýšlivě.
"Jen si o sobě moc nemyslete," zchladil ho Wikes. James se uculil.
"Myslel jsem si, že člověka musí někdo ministrem kouzlem jmenovat," řekl James tázavě.
"Pouze v případě smrti stávajícího ministra. Podívejte, každý ministr napíše, koho by rád viděl jako svého nástupce a Starostolec ho potom jmenuje. Neměli jsme volby už pěkných pár let, protože Vy-víte-kdo zabil téměř každého ministra," vysvětloval Wikes.
"Aha, teď už rozumím. Nu, pane profesore, budu muset jít, víte, že mám vyučování," zvedl se James ze židle.
"Tady je Scottova adresa. Pokud budete mít zájem, napište mu," řekl Wikes a podal mu proužek papíru.
James Wikesovi potřásl rukou a opustil učebnu. Na chodbě do někoho vrazil.
"Koukej, kam šlapeš, Pottere," ozvala se Lily z podlahy.
"Promiň, Evansová," omluvil se James, pomohl jí vstát a významně se jí zadíval do očí.
"Vypadáš spokojeně."
"Taky že jsem," odtušil James.
"Proč?"
"Wikes mi právě řekl, že mě chce Scott Reed tohle léto na praxi. Dal mi jeho adresu, abych se s ním poznal ještě před prázdninami," oznámil jí James.
"Reed? Scott Reed? Ten, co chce kandidovat na ministra?"
"Ano, a chce, abych mu pomáhal. Moje práce ze studia současných událostí na něj udělaly dojem!" vykládal nadšeně James.
"Ale já myslela, že chceš být bystrozorem."
"Ani ne. Rodičům by se to líbilo, ale já o to nijak zvlášť nestojím," řekl James.
"Ale tohle léto jsi říkal něco o tom, že budeš bystrozorem a..." Lily se odmlčela.
"A potom jsem si uvědomil, jak je to riskantní. Mí rodiče procházejí peklem, Evansová, a já tohle nechci." James se podíval na hodinky. "No, Pobertové už se budou divit, kde jsem. Jdu za nimi do Velké síně. Uvidíme se později, Evansová!"
"Měj se, Pottere." Lily se ještě procházela po škole, když narazila na Matta, který šel do Velké síně s Ethanem.
"Ahoj," pozdravil ji, zadíval se jí do očí, políbil ji na tvář a podržel její ruku ve své.
"Ahoj," odpověděla.
"Už jsi jedla? Zrovna jsme na cestě dolů," řekl Ethan.
"Děkuji, pane profesore, ale vstala jsem brzy. Uvidíme se později."
"Ne, Ethane, jdi beze mě. Zůstanu s tebou, Lily," řekl Matt.
"Fajn, dělej si, co chceš," vzdychl Ethan, s úsměvem jim zamával a vydal se do Velké síně.
"Takže, proč jsi byla vzhůru tak brzy?" chtěl vědět Matt.
"Nemohla jsem spát."
"To není dobré. Možná by sis měla vzít uspávací lektvar," navrhl Matt.
"Ne, ne, to je fajn, budu v pořádku," ujišťovala ho Lily. "Jak se mají tví rodiče?"
"Mí rodiče? Myslím, že dobře. Spíš se těšili na Lauru než na mě. V létě mě vídali celkem často, ale Laura byla až do září u svého otce."
"A tvoje matka? Vídáš ji vůbec někdy?" zeptala se Lily.
"Moji matku zabili před dvanácti lety."
"Ach, Matte, to je mi líto," omlouvala se Lily.
"To je dobré. Byla bystrozorka, takže s tím tak nějak počítala. Dostal ji jeden z Voldemortových stoupenců ještě dřív, než se on vůbec dostal k moci," řekl Matt.
"Promiň."
"Nic se nestalo, Lily. Už je to dlouho," zamlouval to Matt rozpačitě.
"Jak dlouho už tvůj otec žije s tvojí nevlastní matkou?"
"Deset let. Laura byla ještě malé děcko, když matka umřela. Ale mám ji moc rád, je to ta nejlepší nevlastní sestra, kterou by si každý mohl přát."
"Je dobrá studentka," řekla Lily. "Ale je tu jedna věc, která mě trošku znepokojuje."
"Copak je to?"
"Myslím, že je zblázněná do Jamese."
"Do Jaye? Moje sestra? A on o tom ví?"
"Ano, řekla jsem mu to. Nejdřív mi nevěřil. Nevím ale, co s tím hodlá dělat," řekla Lily.
"Hmm... doufám, že ji odmítne jemně a slušně."
"To jsem mu taky řekla."
"Ale, ale, podívejme se! Vždycky tě napadne ta správná věc a to je na tobě prostě úžasné," prohlásil Matt. "Myslím, že nikoho úžasnějšího si nemůžu přát!"
"Díky," řekla Lily jemně. "Ty taky nejsi k zahození." Matt se zašklebil.
"Myslím, že když jsou rodiče tady, budeme se moci vídat častěji!"
"To jsem si taky říkala," podotkla Lily a usmála se na něj.
"Jediný problém, který v tom vidím, je, že mě bude chtít otec a Susan vidět. A já jsem si říkal, jestli by ti nevadilo, kdybych tě s nimi seznámil?"
"Moc ráda je poznám," odpověděla Lily nadšeně.
"Jen doufám, že Brumbál už nesvolá žádné další schůze," postěžoval si Matt.
"Já taky!" souhlasila Lily a zadívala se do jeho modrých očí, které byly nádherně podmanivé. Přibližovaly se k ní, ještě, ještě... Už byly opravdu velmi blízko...
"Pane Stevensi!" ozvalo se. Matt a Lily od sebe odskočili a zadívali se směrem, odkud hlas přicházel. Byli jsme tak blízko! pomyslela si Lily.
"Ano?" odpověděl Matt.
"Profesor Brumbál s vámi chce mluvit ve své pracovně, pane," řekl chlapec a vešel do proudu světla. Byl to třeťák ze Zmijozelu, kterého Lily nesnášela.
"Hned tam přijdu," ujistil ho Matt a zadíval se Lily znovu do očí. Chlapec je stále sledoval. Lily zakašlala a Matt se otočil na chlapce.
"Můžeš jít," pobídl ho.
"Profesor Brumbál s vámi chce mluvit hned teď!" nedal se odbýt chlapec.
"Dobrá," vzdychl Matt, políbil Lily na tvář a následoval chlapce.
"Matte, počkej!" zavolala za ním Lily a rozběhla se k němu.
"Ano?" otočil se. Lily si stoupla na špičky a políbila ho. Bylo to vášnivé a intenzivní. Potom se od sebe konečně odtrhli.
"Tedy, to bylo báječné rozloučení," lapal po dechu Matt.
"Ehm, hm," souhlasila Lily. Matt se k ní sklonil pro další polibek, který mu oplatila. Chlapec ze Zmijozelu už tam dávno nebyl. Stála tu jen Lily s Mattem, kteří se ještě hodnou chvíli líbali.
***
James vešel do Velké síně a rozhlédl se. Pobertové tam nebyli. Sedl si na své obvyklé místo a všiml si, že si tu Lily zapomněla bundu. Zvedl ji a vydal se hledat Lily. Nejdřív zašel do učebny kouzelných formulí, ale ještě tam nebyla. Potom se šel podívat do učebny obrany proti černé magii, ale ještě než tam došel, upoutal jeho pohled záblesk rudých vlasů. To musela být ona. Nikdo jiný takové vlasy neměl. Potom ucítil její sladký parfém a krev se mu v těle začala vařit. Zahnul za roh a uviděl je. Matt a Lily se konečně líbali.
"Do háje," zamumlal. Nevěděl, co má dělat, takže tam jenom tak stál. Matt a Lily se od sebe konečně odtrhli a Matt zmizel směrem k Brumbálově pracovně. Lily měla červené tváře, oteklé rty a vypadala opravdu šťastně. Odešla do své učebny aniž by si všimla, že James stojí jen pár kroků od ní. Další hodinu a půl nebyl schopný se pohnout z místa. Takže bylo po všem. Definitivně. Teď mu došlo, co Remus prožíval pokaždé, když si Taylor našla nového přítele. Z toho pocitu se mu dělalo zle. Přál si, aby si ráno nebyl vzal své kontaktní čočky. Tak by aspoň neviděl, kdo se s kým líbá uprostřed téhle zatracené chodby!
"Jamesi, vyučování!" zavolal na něj Frank, když ho uviděl stát před učebnou.
"Dobře," řekl James, ale nepohnul se. Potom přišli Pobertové a Remus mu řekl, aby šel do třídy, což velmi neochotně udělal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 5. března 2011 v 17:24 | Reagovat

paráda, už jsem myslela že jsi s tím skončila =) tuhle povídku miluju a ty dvě následující ještě víc. Chtěla jsem se tě zeptat, jestli nevíš, jestli je tahle povídka někde na netu v originálu - v angličtině, po dlouhé době jsem si ji chtěla zase přečíst, ale na těch původních stránkách, na které máš i ty odkazy, už je smazaná, tak mě napadlo že bys možná mohla věděto nějakém jiném zdroji=) dík

2 funfiction funfiction | 5. března 2011 v 17:41 | Reagovat

[1]:Fíha, tak to jsem netušila, že už je smazali, koukám, že tam neexistuje ani ta autorka... ještě, že to mám všechno zkopírovaný na disku. Zkus vygooglit podle těch originálních názvů, třeba se to někde najde :)

3 Lenka Lenka | 5. března 2011 v 19:49 | Reagovat

právě že to už jsem zkoušela, jsem zvyklá to číst v originále protože v angličtině čtu ráda  a navíc jsi jediná kdo to překládá, takže jiná možnost v určitých částech vůbec není =) no prostě, hledala jsem to i podle názvu i podle autorky a nějaká dobrá duše nakopírovala druhý a třetí díl, ale první za boha nemůžu sehnat

4 Lily Lily | Web | 5. března 2011 v 23:24 | Reagovat

Páni, skvělá kapča, musela jsem si přečíst tu předchozí, abych si vzpomněla, ale stálo to za to. Chápu, že času je málo, ale rychlejší překlad, by vůbec nevadil ;-)

5 Tee Tee | 6. března 2011 v 13:56 | Reagovat

Awesome :D
To Lenka: mohla by jsi mi napsat odkaz na stránky s tou anglickou verzí???
Dik moc

6 Lenka Lenka | 6. března 2011 v 14:30 | Reagovat

jasně http://forum.writingcenter4.info/index.php?action=mgallery;sa=item;id=14279 a hned ten soubor za tím je další díl, je tam sice napsané 1. chapter ale když to stáhneš, máš to tam komplet celé =)

7 Tee Tee | 7. března 2011 v 18:35 | Reagovat

Dík moc ;)

8 Leila.. ;) Leila.. ;) | 7. dubna 2011 v 20:54 | Reagovat

Next chapter please.. I love this funfiction.. It´s perfect.. ;)

9 xoxo ;) xoxo ;) | 17. května 2011 v 12:47 | Reagovat

Zlato, další kapitolu prosím, je to dokonalý ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama